Půlnocí byla uzavřena soutěž, nyní je na hráčích posoudit vítěze.

Výherce literární soutěže je WickedFate.


Jen rychlé zhodnocení na úvod: Výherce 5€ karty v FB tipovačce je Daniel Beneš. Výherce příběhové soutěže o 5€ kartu je: WickedFate.

Soutěž

Celkem se bohužel do soutěže přihlásili pouze 3 díla (ironií je, že více lidí se napálí na webech s FREE RP, ale když mají možnost něco skutečně vyhrát, tak nechtějí). Bohužel jedno dílo muselo být vyřazeno. O vítězi tedy rozhodne hlasování na oficiálním českém fóru (hlasování trvá do 18:00 2.1.2017). Takže zde jsou ony 2 díla:

Petunye – EUNE:

Probudím se, otevřu oči a podívám se z okna. Co to padá z nebe? Ten zvláštní zvuk kapek vody, které s lehkostí dopadají na mé okno. Všechno je tak chladné a tmavé, ale zároveň něčím fascinující…Na jedné straně světlo, radost, vzrušení v zajetí euforie. Pozoruji stromy, které tančí sílou větru. Na druhé pocit temna a prázdnoty. Cítím, jak mé dvě já proti sobě bojují.
Přímo ideální podmínky, které mě nutí utíkat ke svému notebooku. Nasadím si sluchátka, spustím klienta a přihlásím se. Zařazuji se do fronty a můj vnitřní hlas mi napovídá, že tomu něco chybí. Ano, zapomněla jsem na hudbu. Pustím si do žil Zedda a jeho Ignite <3. Naprosto dokonale podtrhne válku přírody, která se venku odehrává.
Skvělá zpráva zápas byl nalezen, to mě nutí se pousmát. Neváhám, dnes je pro mě jasnou volbou Vládkyně živlů Lux! Všechno do sebe tak skvěle zapadá. Hra se načítá, zavírám oči…
„♫ Everyone’s watching through your eyes
There’s only two options
Win or die, win or die
Win or die, die, die, die, die…♫“
Cítím zvláštní chvění v konečkách prstů. Otevírám oči „Kde to jsem?“ podívám se na své ruce…“Co to držím?“ „HŮLKU!?! :-O“ Pohlcuje mě panika. Uvědomuji si, že na to není čas. Vybíhám na své místo, na mid. Začínám cítit, jak se mi zvedá tep. Běžím a hlavou mi probíhá tolik myšlenek. „Mám správně nastavené Masterky a Runy?“ Mám strach…Běžím dál a dál a říkám si, že ve skutečnosti to je nějak daleko…Konečně jsem na místě, nemůžu popadnout dech. Čekám na své miniony, když najednou v dálce něco zahlídnu. Je to Veigar!
Někde v dáli stále slyším Zedda, jako bych byla pod vodou nebo co.
„♫ It went from a spark to an open flame
Now destiny’s calling out your name
So reply, so reply…………
And ignite! ♫“
To mě doslova nakopne a pustím se do boje! Hlavně se nedostat do Veigarova stunu! Snažím se soustředit na svojí farmu. Zatím jde vše hladce. Chytím Veigara do svého Light Bindingu a hned na to mu pošlu Lucent Singularity. To se snažím opakovat co nejčastěji.
Veigar se vrací, tak se zaběhnu podívat na bot. Běžím řekou, zastavím se a zadívám se do svého odrazu. „V tom oblečku jsem zatraceně sexy :-O.“ Najednou mě vyruší šramot ve křoví. Neváhám a utíkám zpět, s Lee Sinem se rozhodně, nechci potkat osobně. Konečně úroveň 6 a s ní i Final spark. Měla bych si zaběhnout nakoupit…
Snažím se co nejrychleji běžet zpět, utíkám tak rychle jako nikdy. Po dalším došlápnutí cítím, jak se mi zamotávají nohy, a padám na zem!
Otevřu oči… Kde to jsem… Stále slyším Zedda…
Po rozkoukání po místnosti celá rozbolavělá zjistím, že jsem usnula ve své nové herní židli, se sluchátky na hlavě. To celé byl vážně jen sen? Podívám se z okna, všechno je tak chladné a tmavé…Stále slyším Zedda…Najednou mě tak napadá…
Musím to dokončit!
Zápas byl nalezen!
Samozřejmě že beru Lux!

WickedFate – EUNE:

Jednoho krásného dne jsem se rozhodl, že si půjdu zapnout Lol a zkusím štěstí v rankedech. Už bych se do toho goldu mohl dostat a přinejhorším, bronze to jistí. S dobrou náladou jsem vlezl do fronty a čekal. To jsem ale ještě netušil, že to bude jeden z nejdivnějších zážitků v mém životě. Ze začátku se hra tvářila normálně. Dostal jsem se do lobby, dokonce i jako jungler. Šťastný, že nemusím supportit, jsem picknul Shaca a těšil se na hru.
4,3,2,1..odpočet na zápas doběhl a v tom se stalo něco neuvěřitelného. Z počítače vytryskl obrovský proud černé hmoty. Obalil mě od hlavy k patě a vtáhl dovnitř. Vůbec jsem nechápal co se děje a kde to sakra jsem. Padal jsem dolů nějakým tunelem tvořeným ze tmy. Naštěstí jsem stále viděl kolem sebe. Byla to taková rychlost, věděl jsem, že se při dopadu zabiju. Začal jsem něco tušit až potom co kolem mě vyletělo několik reklamních spotů na Riot Games. Než jsem ale došel k nějakému inteligentnímu závěru, tma se kolem mě uzavřela.
Když jsem otevřel oči zjistil jsem že jsem asi tak o metr menší a stojím na kamenné desce obklopené modrým světlem. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Kolem mě stáli lidé. Jeden měl na sobě brnění a tahal obrovský meč. Další měl dvě velké házecí sekery, co mě ale zaujalo nejvíc byla žena, která na sobě neměla nic než tmavě zelenou podprsenku. Ostatní byli vystrojení do bitvy a ona si tu chodí tak na lehko? Wtf? Pak jsem se podíval na její nohy. Jenže tam, kde měly být nohy byl obrovský zelený ocas. Stáhl se mi žaludek, tady je něco špatně. V tom BUM! Ženský hlas zaduněl po celým údolím. Nerozuměl jsem co říká, ale v tu chvíli modré světlo pohaslo a já institktivně věděl, že můžu z tohohle místa odejít.
Vyletěl jsem z toho podstavce rychlostí blesku. Kolem mě se tyčily věže. Mezi nimi zářil modrý diamant. Něco mi říkalo, že ho musím ochránit za každou cenu. Ale cítil jsem se hrozně slabý. Otočil jsem se zpátky a uviděl jak si ostatní něco kupují v krámku na straně, kterého jsem si předtím vůbec nevšiml. Zařadil jsem se do fronty. Ani ne za minutu jsem byl na řadě. Prodavač se na mě podíval. Najednou se mi v hlavě objevilo obrovské množstí itemů. Věděl jsem, že nemusím nic říkat. Stačilo si vybrat. Vzal jsem si loveckou mačetu a pár uzdravujících lektvarů. Spokojeně jsem se otočil k odchodu. Krátce jsem si přitom všiml, že prodavač vypadá jako Teemo za padesát let. Musel jsem se nad tím pousmát. Najednou mi ale v hlavě něco přeskočilo. Tak počkat. Prodavač co vypadá jako Teemo? Žena s hadím ocasem? Se zlým tušením jsem se rozběhl do jungle.
Nezastavoval jsem se u kampů, musel jsem se dostat k řece. Hned jak jsem byl u ní podíval jsem se na hladinu. Zůstal jsem na sebe zírat. Z vody se na mě dívaly fialově planoucí oči. Kůže byla bílá jako papír a měl jsem úsměv psychopatického vraha. Pohnul jsem hlavou a uslyšel slabé zacinkání rolniček. Měl jsem je na čepici. V tu chvíli jsem měl stoprocentí jistotu. Jsem Shaco a jsem ve hře League of Legends.
Nechápal jsem jak je to možné. Na druhou stranu se mi to líbilo. Nemusím se otravovat s mechanikami a žádné lagy! Už klidně jsem přišel k blue buffu. Hra mohla začít. Po tom co jsem pomocí boxíků zabil blue, rozhodl jsem se pro invade. Jejich jungler byl Mistr Yi takže vzít mu red buff by mělo být snadné. Schoval jsem se do křoví a čekal až red buff bude mít málo života a já budu moct dát posledni ránu. Nevěděl jsem jestli mě nemůže vidět, tak jsem se radši krčil. Viděl jsem těch posledních pár Hp. Soustředil jsem se, v ruce mi začal jiskřit zlatý blesk. Vší silou jsem ho hodil po red buffu. Povedlo se! Dostal jsem ho! Jak se zdálo Yi moje nadšení nesdílel. Rozběhl se proti mně. ,,To je v pohodě „říkal jsem si. ,,Prostě přeskočím Q přes zeď.“ Teorie to byla dobrá. Ale praxe, která znamenala běžet hlavou proti zdi plnou rychlostí byla horší. Vztáhnul jsem ruce před sebe, soustředil se na použití Q a doufal, že se jako blbec nerozmáznu o zeď. V poslední chvíli se mi povedlo Q aktivovat. Bezpečně se mi povedlo dostat se ke golemům. Najednou jsem za sebou uslyšel ránu. Yi se za mnou flashnul přes zeď a aby toho nebylo málo, moje botlinka začala pingovat ss.
Otočil jsem to směrem k nepřátelské základně. Ztratil jsem se z dohledu a hned vlezl do křoví. Hodil jsem tam boxík a začal jsem se vracet na základnu. Čekal jsem, že mě najdou ale musel jsem to zkusit. Snažit se někam utéct, když jsem nevěděl kde jsou by bylo k ničemu. Do křoví mi vletěla warda. Hned za ní následovala salva šípů od Ashe, která zrušila můj recall. Zůstal jsem na místě, musel jsem počkat až je vystraší box. Jakmile se jim nad hlavou ukázal symbol strachu vyrazil jsem. Přímo proti stěně, skočil jsem Q. Na proti mi přiběhl jejich Zed. Okamžitě jsem zatočil ke keři u red buffu. Sice jsem tyhle věci nesnášel ale teď jsem z celého srdce doufal, že tam ta kytka bude. A byla, odpálil jsem jí. Letěl jsem vzduchem přes zeď. Pod sebou jsem viděl Zedovy shurikeny a taky obrovského draka, na kterého jsem se chystal spadnout. Zrovna když jsem si říkal jakou šanci má jungler na lvl 2 proti drakovi, pohnul se a já spadnul kousek vedle. Necítil jsem žádnou bolest, to bylo super. Hned jsem postavil na nohy a rozběhl se pryč. Naštěstí mi zbylo dostatečně many abych šel zabít vlky. Přežil jsem je o pár Hp a spustil recall. Překvapeně jsem si uvědomil, že nemám žádná zranění a nejsem vůbec unavený. Bomba, to znamená že se nemusím držet zpátky.
Ze základny jsem se rozběhl rovnou na mid. Koneckonců jsem tomu Zedovi něco dlužil. Vlezl jsem si do křoví a čekal až použije W a Zed skočí na Cassiopeiu. Hned jak to udělal vyskočil jsem neviditelný z křoví. Naběhl jsem na něj zezadu kvůli pasivce a hlavně momentu překvapení. Vší silou jsem mu zabodl kudly do zad. Zviditelnil jsem se, Zed se na mě otočil a zaútočil. Vytrhl jsem z něj kudly a snažil se ho bodat a zároveň vykrývat jeho útoky. Nevěděl jsem jak to dělám, ale fungovalo to. Mezitím mu Cass kropila záda jedem. Flashnul se ale stihl jsem mu dát ignite. First blood pro náš team. To vypadá jako dobrý začátek.
Pobíhal jsem z lajny na lajnu a občas si šel nakoupit. Jak se zdálo schytal jsem dobrý team a tohle by mi mohlo přinést pár slušných LP. Problém nastal na lvlu 6. Ganknul jsem nepřátelského Dariuse a použil R. Místo toho aby mi klon pomohl, usmál se a odkráčel z lajny. Darius dostal Double kill a mě před obličejem vyskočil chat s tím, že jsem noob. Taky mě štvalo, že jsme tam umřeli ale nevěděl jsem jak klon ovládat. Jak hra pokračovala, rozhodl jsem se gankovat bez ultiny. Ten klon buď nedělal vůbec nic nebo ještě povzbuzoval nepřítele. Moje skore se zhoršilo a hra se začala otáčet ve prospěch nepřítele. Zoufale jsem uvažoval, že postavím tanka, ale bez Dmg bych byl ještě víc k ničemu.
Seskupili jsme se na midu, abychom zkusili nejspíš náš poslední teamfight. Vyletěli na nás ze všech stran. Bot a midař ze předu a topař s junglerem zezadu. Byli jsme v pasti, ale neměli jsme co ztratit. Cass zaultila nepřátele před námi. Všichni jsme se na ně vrhli. Jenže jsme podcenili Dariuse a Yiho, jejich Dmg byla obrovská. Věděl jsem, že jestli to takhle půjde dál tak nás za chvilku povraždí. Zaultil jsem. Klon si okamžitě začal hledat cestu z boje. Naštval jsem se, popadl ho a hodil jsem ho Dariusovi přímo na sekeru. Pomsta je sladká. Klon se rozletěl na tisíc dýk co zasypaly naše nepřátele. Vytvořil i boxíky, které je vystrašili a dali nám dostatek času na cooldowny. Už to vypadalo dobře ale v tom si mě od teamu oddělil Mistr Yi. Rychle jsem k sobě hodil boxík a čekal až se aktivuje. Mezitím jsem si kolem něj hrál s Yim na honěnou. Hned jak se box aktivoval zaútočil jsem. Vyhodil jsem E a mlátil do něj jako šílenec. Což jsem vlastně byl. Jakmile vystrašení pominulo, Yi na mě skočil Qčkem. Měli jsme už oba dost ubráno, tak jsem si počkal na jeho další Q. Když na mě skočil, použil jsem svoje vlastni Q. Yi dokončil Q a zůstal stát na místě, nechápal co se stalo. Vlítnul jsem na něj zezadu a pomocí Backstabu jsem ho dorazil.
Vypushli jsme je až k inhibitoru, na věže Nexusu nám nezbyli minioni. Tak jsme se rozhodli jít na Barona. Skoro všichni nepřátelé byli mrtví, Ashe se sice respawnula a zaultila ale k ničemu jí to nebylo. Jediné co tou ultinou trefila byla Garenova záda. A ani to s ním nijak zvlášť nehnulo. Rozhodli jsme se nevracet na základnu a hru ukončit. Trvala už 45 minut. Napadlo mě jestli si za tu dobu někdo doma všimnul, že nejsem v pokoji a můj champion se ovládá sám. Doufal jsem, že ne.
Vběhli jsme jim na základnu se spoustou minionů posílených baronovým buffem. Potřebovali jsme co nejrychleší push, ukončit to dřív než se respawnou. Darius byl přece jen celkem trvdý oříšek. Použil jsem klon abych odvedl pozornost a doufal jsem, že ze základy neodejde. Zničili jsme obě nexusové věže. Při dobývání Nexusu se respawnul Darius. Vypadalo to, že se chce na nás vrhnout ale v poslední chvíli si to rozmyslel a vrhl se na můj klon, který se poflakoval opodál. Jaká škoda. Najednou kolem nás zavířila energie, Nexus se jí snažil pohltit ale bylo to na něj moc a vybuchl. Čas se zastavil a přede mnou se rozzářil velký nápis Vítezství obklopený modrým ohněm. Pak kolem mě ten oheň začal vířit, pohltil mě a vyhodil mě ven ze hry zpátky do mého pokoje. Chvíli jsem jenom seděl a přemýšlel jestli to bylo doopravdy, ale match history a získané LP mi potvrdily že jsem v té hře opravdu byl. Super zážitek, jenom je škoda, že se to nestalo u víc ranked her. Vyhrávaly by se mnohem líp.

Hlasovat tedy můžete zde (hlasování trvá do 18:00 2.1.2017): Na oficiálním foru hry!

Hlasování skončilo pro WickedFate 21:13 Petunye.

Zde je poslední nesoutěžní dílo od hráče Normal Identity – EUNE:

Byl jeden krásný den,
dokonat svůj tier sedm jsem byl připraven.
Picknul jsem si Yasua,
šel jsem s kámošem do dua.
Kámoš pickl želé,
děkuji mu vřele.
Do kombíčka už se těším,
jak natrhnu zadek všem noobským vším.
Level 4 first blood,
do chatu píšu: “i am god“
Všichni přede mnou klanět by se měly,
nebo jim skonči tornádo v prd*li !
Teď přišel jungler z enemy,
zabil mě hity třemi.
Že já idiot nešel jsem doplnit HáPé
to bych teď neničil klávesnici zase.
No, nevadí,
Yasuo si poradí.
Kamarád je šestka,
já furt jenom pětka.
Rychle spěchám na linku,
dám Veigarovi na hrobeček květinku.
Nejdřív ale potřebuju šestku,
nebo mi veigar natrhne essku.
Veigar je sice sedmička,
ale já už s kámošem chystám kombíčka.
Kamarád už skáče,
já už svoje plány kuji,
Veigar teď asi pláče,
já svoji ultimátku připravuji.
Sek, sek, a bum na zem,
Qčko a mam kill rázem.
Svému kamarádu děkuji,
on na to: ks, tuto linku už negankuji.
Zrádce jeden, nevadí,
já si tu linku, sám zahraji.
3 minuty uběhly,
kamarádovi úmrtí naběhly.
Želé supporta flejmí,
DEJ MI KILLY, BLBÁ NAMI !
Želé teď má nula tři tři,
kamarád a topař se odpojily,
asi to jsou bartři,
do našeho týmu stejně nepatřily.
Topař byl taky fíder,
no jo, 0 výher, 10 proher.
Tým nic moc plus extra,
ale já to potahám dneska.
Zapnu si svoji písničku,
já chci dostat bedničku.
Dostanu i klíček,
pak pod stromeček míček.
Mám teď dobrou náladu,
tak se chytím za bradu.
Přemýšlím.. Přemýšlim..
tančící přízrak, nebo statik?
Už něco vymýšlím,
jsem dobrý matematik.
Koupil jsem si tedy přízrak,
natrhnu Veigarovi,
a jeho junglerovi,
třísla !
Veigar už je na lince,
spolu s ním i jungler v křoví,
teď ukážu jim a jejich mamince,
že já je setřu na tři doby !
Éčko, Qéčko, ultina,
měl bych patřit do dia.
Dal jsem si tam doublekill,
to jsem je tam vyrektil.
Farmim, farmim,
Už jsem level jedenáct,
enemy topaře zabíjim,
na třikrát bum a pak bác.
Zbyli mi tři HáPéčka,
chach, to jsou ale Béčká.
Kupuju si botky,
jen ať jsem na lince během minutky.
Veigar se dal do breku,
asi mi chce vybrečet řeku.
Já se raduji a píši všem,
že vyhrajem a jak moc dobrý jsem.
Enemy Veigar to prý lívl,
smál jsem se tak, až jsem si kýchl.
Teď je to čtyři proti třem,
všichni totiž vědí, jak moc dobrý jsem,
vědí i že prohrají,
protože proti Yasuovi šanci nemají.
Na botu chtějí help,
no proč ne, doublekill pro mne, lel.
Na botu jsme se všichni sešli,
Velký fight nadejde,
skoro jsme se do linky nevešli,
stejně nakonec Yasuo jako vítěz odejde.
Jak jsem si myslel,
tak to skončilo,
Quadrakill jsem si dal,
Z enemáků nic nezbylo.
Zbyl jsem živý jenom já,
bot mi píše ať se do pušování dám.
Nikdo mi nebude říkat co mám dělat,
radši vezmu draka, ops, blbej nápad.
Drak si mě tam podal,
klávesnice to schytala,
záložní klávesnici jsem vyndal,
teď je šance na výhru nemalá.
Všem píšu do chatu,
jak mám dobrou klávesnici,
chystám na draka odvetu,
proto kupuji rabadonovu čepici.
Panebože, teď jsem umřel,
všichni proti mě,
dveře jsem si radši zavřel,
nidko by nechtěl teď slyšet mě.
Radši se hodím do kůže fejkra,
prodám tu stupidní čepici,
všem ve školce řeknu jak jsem byl dobrý, zejtra,
a hodím na enemáky jednu velkou kytici.
Teď stavím probuild,
a jdu se svým botem,
nový item mi totiž přibyl,
bereme to hopem.
Jeden kill, druhý kill,
já jsem si dal doublekill.
Bohužel mě zabili,
díry v mé zdi přibyli.
Bot je tam teď sám,
vždyť jsou to borci, já je znám.
A také že jo,
všechny je tam zabily
no, všechny úplně né no,
ÁDéCé má jen dva killy.
bot to pěkně pušuje,
enemy team nás flejmuje.
Prý jsme pěkně špatní,
haha, aspoň nejsme hloupí jak chleba patník.
A sakra, Veigar přišel,
co budeme dělat ?
do mě se dal dráždivý kašel,
asi cítím nůba.
Nevadí, to vyhrajem,
máme totiž inhibitor,
Veigara izi zabijem,
já jsem přeci, YASUNÁTOR.
A je tu zase velký fight,
tentokrát u Barona,
jak já mam toto rád,
když je můj support Leona.
Rko, Qčko, Ečko,
kličkuji jak opice,
netrefí mě žádné Béčko,
čeká na ně KYTICE !
Baron je náš,
pentakill můj,
cítím se dobře zas,
bylo to těsné, fuj.
Pušujeme rychle,
nexus za chvíli spadne,
enemy tým ztichne,
a výhra se mého srdce dotkne.
Jelikož jsme trollové,
dáme ze srandy surrender, snad to ryhcle pušneme,
my jsme ale volové,
enemy inhibitor se respawl.
Enemy team se směje,
jak hloupí jsme,
jsem zase na dně,
tohleto snad NE !
My to vážně prohráli,
nemůžu tomu uvěřit,
enemáci se smíchy po*rali,
asi se jdu zabít..

Všem výhercům gratulujeme!