V chystaném kalendáři 2017–2018 provedeme pár okamžitých změn a navíc představíme nový regionální střet, který se jmenuje Rift Rivals a odehraje se v červenci.

VE STRUČNOSTI: V chystaném kalendáři 2017–2018 provedeme pár okamžitých změn a navíc představíme nový regionální střet, který se jmenuje Rift Rivals a odehraje se v červenci. Detaily jsou uvedeny níže!

V tomto příspěvku představíme pár změn pro mimosezónu 2017 a sezónu 2017 a také se podělíme o svůj přístup k tomu, jak vyvažujeme mezinárodní a regionální soutěže.

Chceme vytvořit skvělou zábavu pro fanoušky z celého světa a také stabilní ekosystém, který bude fungovat dlouhodobě, a v rámci tohoto úsilí zkoušíme pár důležitých způsobů, jak toho dosáhnout. Snažíme se najít rovnováhu mezi regionálním hraním, které podporuje zdravý lokální ekosystém, a mezinárodním hraním, které vytváří zajímavé okamžiky sezóny. Proto přinášíme pár změn, které letos zavedeme.

Tou největší změnou, kterou vám milerádi představujeme, je zcela nová série soutěží, která se odehraje v červenci – Rift Rivals. Událost Rift Rivals se bude konat hned na několika lokacích po celém světě v období 3.–9. července a postaví proti sobě v době mezi splity regionální rivaly, kteří budou bojovat o slávu a právo chlubit se před světem.

Náhled na tuto událost najdete zde

Další změnou je to, že League of Legends už v letech 2017–2018 nebude součástí Intel Extreme Masters (série IEM). Přestože si tyto epické okamžiky z minulosti budeme moc rádi připomínat, domníváme se, že je na čase jít o dům dál.

Víme, že tyto změny otřesou mezinárodním kalendářem, a přestože nás těší, že vám můžeme představit zcela nové Rift Rivals, chtěli jsme vám také trochu vysvětlit, jak uvažujeme v dlouhodobém horizontu o domácích a mezinárodních soutěžích. Detaily jsou uvedeny níže.

Jak jsme psali výše, když se díváme na přepracovaný kalendář 2017–2018 a ještě dál za něj, naším cílem je vyvážit regionální hraní s konzistentně kvalitními mezinárodními soutěžemi, na kterých se utkávají týmy z různých regionů. Regionální hraní vytváří významný spoj mezi fanoušky a profíky/týmy a propaguje pozitivní věci jako hlubší investice do týmů a větší platy pro profíky – což je klíčové pro ligu, která má fungovat déle než krátkodobě. Mezinárodní turnaje jsou napínavou ukázkou toho, jak ty nejlepší týmy z celého světa hrají na té nejvyšší úrovni. Když se díváme na 2018 a ještě dále, myslíme si, že bychom mohli vylepšit strukturu svých sezón v případě regionálních a mezinárodních soutěží, takže v rámci tohoto úsilí provedeme pár kroků – některé okamžité, jiné v dlouhodobějším horizontu.

Je třeba podotknout, že žádný systém není tesaný do kamene a že jsme zvažovali i radikální změny (jako třeba upravení struktury a délky regionálních splitů). Vidíme však pár jasných výhod, jež pramení z ligového systému se současným množstvím regionálního hraní.

Na celém světě existuje 13 regionálních profi lig, přes 100 týmů a stovky profíků. Regionální systém lig globálně umožňuje stabilní, konzistentní účast velkého počtu týmů i profíků – což je klíčové pro budování místní fanouškovské základny a udržování finančně stabilních kariér profíků. Na druhou stranu turnajové systémy odměňují mnohem menší počet těch nejlepších týmů a profíků, kteří se nacházejí na tom nejúspěšnějším soutěžním konci spektra. Drastické změny v kterémkoliv směru by narušily rovnováhu stávajícího ekosystému, takže by klesly platy profi hráčů i sponzorská hodnota týmů.

Jelikož je na světě tolik týmů, ne každý tým může soutěžit na významné mezinárodní soutěži, aniž by ty turnaje byly nesmyslně veliké. Předpokládejme, že mezinárodní turnaj by nejspíš mohl obsáhnout jen ty nejlepší 2–3 týmy v regionu, aby byl zvladatelný. Kdyby měly takové turnaje nahradit jarní split, těch spodních 6–7 týmů ve většině regionů by hrálo celkem 9–10 týdnů za rok (jen letní split). Kvůli tak omezené době hraní by sponzorská hodnota těchto týmů klesla a týmy mimo ty nejlepší 2–3 by nezvládaly platit profíkům odpovídající mzdu po celý rok. To v podstatě ohrožuje téměř 80 % našich týmů na celém světě a profi kariér výměnou za větší pozornost věnovanou těm nejlepším 20 %.

Tohle zvažujeme, ale ne pro rok 2018. Náš sport se rozrůstá, ale celosvětově se stále ještě nachází v relativně raném a křehkém stavu: platy profi hráčů se pořád ještě stabilizují, organizace pořád ještě hledají své finanční zázemí a lokální týmy si pořád ještě budují svou místní fanouškovskou základnu. Konzistentní regionální hraní vytváří silnou ekonomickou základnu všem týmům – a díky tomu i profi hráčům. Domníváme se, že velké strukturální změny kvůli redukci regionálního hraní by mohly být na škodu, a to v době, kdy ligy konečně získávají jakousi finanční stabilitu.

Myšlence zkracování splitů kvůli většímu prostoru pro mezinárodní hraní se do budoucna nebráníme. Očekáváme, že v blízké budoucnosti se ligy stabilizují natolik, že tento systém bude dávat smysl. Chceme se ujistit, že až a jestli změny tohoto druhu provedeme, nijak výrazně to nepoškodí živobytí spousty profíků a týmů.

Naše sezóna je už takhle dlouhá a my se chceme ujistit, že se profíci vyhnou vyhoření díky dostatečně dlouhé mimosezóně. Elitní týmy trénují či soutěží až 42 týdnů ročně, obětují dokonce i víkendy, aby byli co možná nejlepší, a mají velmi málo času na odpočinek, na dovolenou či cokoliv jiného než trénink, který zabere spoustu hodin a je zdrojem velkého tlaku. Jedním z faktorů, který nás vedl k rozhodnutí stáhnout se ze série IEM, bylo to, abychom profíkům v roce 2017 vytvořili nepřerušenou mimosezónu.

Mimosezóna je navíc důležitým obdobím, kdy týmy zvažují potenciální změny své soupisky a hráči přemýšlejí o svých kariérách. Nechceme profíkům v mimosezóně přidávat větší nálož stresu tím, že bychom jim podstatně zkrátili období, kdy můžou provádět změny soupisky.

Díky, že jste s námi vydrželi až do konce! Dejte nám vědět, když budete mít nějaké dotazy – chvíli se tu zdržíme a odpovíme na ně.