09.2016

Tvorba šampiona: Ivern, ohromně milý chlapík

Autor: Kr.Pa. Rubriky: Aktuality, Hlavni, Patche, Sampioni a Zmeny

V League of Legends si jdou všichni neustále po krku. Každý šampion má sice vlastní osobnost a příběh, výpravy do Žlebu ale vždycky mají jen jeden smysl: smlsnout si na protivnících a jejich ukazatelích zdraví. Co kdybychom tedy pro jednou udělali opravdového kladného hrdinu? Takového, který chce za všech okolností udělat něco super milého, jako třeba zachránit všechna zvířátka? Seznamte se s Ivernem, druidem se srdcem ze zlata.

Co kdybychom tedy pro jednou udělali opravdového kladného hrdinu? Takového, který chce za všech okolností udělat něco super milého, jako třeba zachránit všechna zvířátka? Seznamte se s Ivernem, druidem se srdcem ze zlata.

MAGIE STROMŮ JAKO LEKCE SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ

Skvěle zpracované postavy se většinou vyznačují tím, že mají nějaký cíl – nepřítele, kterého chtějí zabít, spalující touhu, již je třeba naplnit, nebo nějaký náročný úkol, který musí vykonat. Scénárista Matt „FauxSchizzle“ Dunn si ale uvědomil, že pokud má Ivern jako postava správně fungovat, musí být trochu víc v pohodě. Měl by to být někdo, kdo si svoje bitvy už vybojoval a úspěšně se postavil svým démonům; zkrátka postava, jež se nachází u konce svého příběhu. A tak začal s vytvářením hrubých obrysů pověsti o Otci zeleně.

„Před dávnými časy býval Ivern člověkem,“ vysvětluje FauxSchizzle. „Byl jakýmsi freljordským dobyvatelem, prvním objevitelem Ionie.“ Během prozkoumávání ionských hvozdů narazil na posvátný strom, jemuž se říkalo Vrba bohů. Ivern, jenž byl tenkrát bezohledný sobec, Vrbu bohů pokácel ve snaze přivlastnit si její moc. Jak ovšem kmen stromu pukl a skácel se k zemi, vytryskl proud magické esence, zmocnil se Freljorďana, pronikl hluboko do jeho nitra a spojil se s jeho nepokojnou duší. Strom a člověk splynuli v jedno a Ivernova krvelačnost, sobeckost a krutost rázem zmizely. Prázdnotu v jeho srdci zaplnil takřka dětský údiv a něžná zvědavost. Celého jej zalila láska k životu.

„Od té doby po celá staletí chodí sem a tam lesem a stará se o něj,“ říká FauxSchizzle. „Dohlíží na všechny lesní tvory a v koutku duše má takové podivné tušení, že pokud si povede dobře, vyslouží si jednoho dne právo stát se tím stromem, který pokácel.“

Měli jsme docela velké problémy s tím, jak znázornit, že Ivern příšery v džungli nezabíjí ani jim neubližuje, nýbrž je „osvobozuje“. V raných verzích vypadaly jeho hájky jako květinové stroje smrti, které z táborů vysávaly životní sílu. Přihopsal, kliknul na lesík a zvířátka zmizela jako malí jediovští duchové.

Uvědomili jsme si, že pokud Ivern skutečně strávil v lese tolik času, muselo tím mezi ním a okolní přírodou vzniknout až nepřirozeně silné pouto. Určitě si vytvořil vztah k tvorům, kteří zde žijí, a některé z nich už zná celé věky. Spoustu toho prožil například s pařezáčem (červený buff), a když na něj narazí ve hře, nezapomene se o těchto divokých příhodách zmínit: „Tohle je přesně jako tehdy v Kumungu!“ volá. „Utíkej!“

Ivern je pacifista a miluje všechna zvířata žijící v lese. A tak nás napadlo: Co kdyby to byl džungler, který příšerám neubližuje, ale osvobozuje je? Nejen, že by to mohlo skvěle fungovat tematicky, ale navíc se tím otevíraly hodně nezvyklé designové možnosti – konkrétně to, že jsme z něj mohli udělat podpůrného džunglera.

SKUTEČNÝ KAMARÁD DO DEŠTĚ

Každý džungler potřebuje hlavně tři věci: pohyblivost, nějaké ty pomůcky pro přepady a dostatek síly pro vymetání táborů. A je to právě onen třetí požadavek, kvůli kterému je například pro Threshe, Nami nebo Barda prakticky nemožné být v džungli k nějakému užitku. Jejich sady jsou plné různých týmově orientovaných schopností, ale když je postavíte před smečku vlků, budou naprosto bezradní. A i kdyby se jim podařilo pár táborů vyčistit, těžko pak budou ve stavu, kdy by se mohli postavit nepřátelskému Masteru Yi nebo Udyrovi, kteří si udělají výlet do jejich části džungle.

Náš nápad, že by Ivern mohl „osvobozovat zvířata“, byl vlastně jakousi berličkou, jak se vypořádat se skutečností, že podpůrní šampioni nepůsobí příliš velké poškození. Pasivní schopnost Otce zeleně (Přítel lesa) je vše, co potřebuje k čištění táborů a získávání úrovní, aniž by přitom byl ve vzájemných duelech nějak nemístně silný. Zároveň jsme si tím uvolnili ruce při tvorbě zbytku jeho sady a mohli se plně soustředit na dovednosti určené pro posilování vlastního týmu.

Zpočátku neměl Ivern žádný mechanismus, jak přenechat buff svým spojencům – tradiční „vodítko“ zde pochopitelně nemohlo fungovat. Ovšem ústřední myšlenkou Otce zeleně je, že se chce o dary přírody podělit s ostatními. „A co jsou dary džungle?“ ptá se designér šampionů Blake „Squad5“ Smith. „Buffy!“ Přirozeným řešením bylo nechat Iverna vytvářet kopie buffů, aniž by tím táborům vznikala nějaká újma.

Jedinou velikou výjimkou je Sedmikráska, Ivernova obří bouřlivácká kamarádka, která k němu přiběhne na zavolání (samozřejmě pod podmínkou, má-li k dispozici ultimátku). Než jsme vymysleli Sedmikrásku, potřeboval Ivern vždy nějakého spojence – o samotě byl dost k ničemu. Napadlo nás tedy, že bychom mu mohli dát jakéhosi „obranného Tibberse“ – velkého, roztomilého kamaráda ovládaného umělou inteligencí, který by byl Ivernovi oporou, když se bude potřebovat dostat z nějaké prekérní situace.

Na rozdíl od ostatních schopností v Ivernově sadě Sedmikráska nebuffuje jeho spojence, nýbrž vysloveně ubližuje ostatním. Částečně tím posiluje i Ivernův motiv „hodného hocha“: i když se rozhodne rozdrtit váš týl svou ultimátkou, není to vlastně on, kdo to násilí páchá. Je to jeho přerostlá kamarádka, která se nadšením přestává ovládat!

MÓDNÍ TIPY PRO MUŽE SESTAVENÉ Z ČÁSTÍ STROMŮ

Pochopitelně jsme si plně uvědomovali, že Ivern není první „stromový chlapík“ v League of Legends. Žlebem se procházejí ještě jiní přírodní tvorové – Maokai a Zyra –, ti se ale od Iverna v několika ohledech liší. Maoikai nebyl na rozdíl od Iverna nikdy člověkem. Je to vlastně hodně naštvaný oživlý kus lesa. Také Zyra je spíš jakási trnová příšera, která na sebe vzala lidskou podobu. Svým lidským původem je tedy Ivern jedinečný.

Při vizualizaci jsme si dávali hodně záležet, abychom zachytili a odvyprávěli hráčům různé detaily, které se odkazují na jeho bývalé lidství. Z parohu mu visí kroužek, který měl možná dřív na uchu – nejspíš mu zarostl do těla, když se měnilo na dřevo. Má také malou pancéřovanou rukavici, kterou nosil ještě jako freljordský dobrodruh, teď už ji ovšem celou obrostly houby.

Když při hře za Iverna stisknete tlačítko pro provokaci, zjistíte, že pro ostatní šampiony nemá v záloze moc špičkování a urážek. Místo toho všem říká samé milé věci! Když například použijete ve hře provokaci na Maokaie, zavtipkuje, že na příští sraz entů půjde převlečený za topol.

Velkou práci měli naši ilustrátoři s Ivernovým obličejem. Musel být lidský, plný emocí a osobnosti. Dospěli jsme k názoru, že by měl vypadat jako velice starý muž, který má za sebou dlouhý život plný strádání i radostí, dali jsme mu tedy pořádný raťafák a laskavou jiskru do očí. „Kdybyste na Iverna narazili v lese,“ říká tvůrce grafických návrhů Chris „Skeeziks“ Campbell, „jak by na vás zapůsobil?“ Chtěli byste A) ho obejmout, B) vyfotit se s ním, nebo C) vzít nohy na ramena?

Nakonec jsme se rozhodli, že by měl v ideálním případě vzbuzovat od každého z těchto pocitů trochu. Ivern je přítelem lesa, a pokud se v něm objeví někdo, kdo má s dary přírody zlé úmysly, nemá na vybranou. V některých případech mohou být i milí lidé nuceni bojovat.